Šturmovat nebesa

Za noci oráč spí a procítá a noří svou ruku do temnot, jitřenky tázaje se: Ty ranní úsvite, ty světlo dne, jenž vzchází, zjev mi, zda ještě dnes nejčistší ruce mužů hrad cti své brání dál. Ó jitřenko má, zjev mi, zda ocel čelem tvým svou sveřepou moc láme, zda muž je tam, kde stál, zda hrom je tam, kde vládl. Ó, zjev mi, oráč dí, zda země nenaslouchá, jak prší rudá krev hrdinů zkrvácených do nekonečných brázd pozemské noci širé. Zjev mi, zda nad stromem obloha trčí holá, zjev mi, zda ještě prach burácí v Stalingradě. A vprostřed strašných vod námořník oči zvedá a hledá jediné v souhvězdích zamlžených, svou rudou hvězdu jen, chvost města hořícího. A v srdci nalézá tu hvězdu, která doutná. Té hvězdy vznešené chtěl by se dotýkati, tu hvězdu slzící si v duchu představuje. Ó rudá hvězdo má, muž s mořem šeptají si, ztlum zář, ó město mé, svých bran si tvrdě hlídej, ó, braň si, město mé, svůj vavřín zkrvavělý, ať noc se zachvívá metáním chmurných blesků z tvých očí zarudlých za planetami mečů

Překlad poslední eseje Piera Paglianiho, alias Pjotra, italského matematika a marxisty, o povaze současné světové krize, konfrontaci upadajícího impéria USA vůči Rusku a Číně. Esej vyznačuje charakteristiky a východiska pro budoucnost a vyznačuje také objektivní neznámé v celém procesu. Představuje nové výzvy pro marxistické myšlení v této fázi krize. Na nové úrovni se objevuje před námi hrozivá otázka: bude budoucnost konec kapitalismu a budování nové společnosti bez vykořisťování, nebo bude koncem civilizace? Případy bezmyšlenkovitého vazalství z Itálie můžeme bez problémů škálovat na české prostředí . Reakce politiků na nedávný dopad ukrajinské rakety na území Polska to ukázala jasně. Pád. Základy a perspektivy blízké budoucnosti Piero Pagliani Úvod: stručné charakteristiky krize Mohutná poválečná hospodářská expanze Západu řízená Spojenými státy, posledním dědicem západní hegemonie nad většinou světa, která vyvrcholila s britským impériem, se koncem 60. let 20. století dostala do k

Aby nebylo zapomenuto - 16. listopadu dopadla (jedna nebo dvě?) raketa S300 protivzdušné obrany Ukrajiny na polské území a zabíjela. Polské vedení s ukrajinským bylo ten den ochotné (přes protikladné důkazy z fotografií) tvrdit, že se jednalo o „ruskou raketu“ a že hodlá aktivovat článek o společné obraně NATO – krok, který by mohl vést k jaderné válce. To do okamžiku, kdy stárnoucí „vůdce svobodného světa“ Biden se vyjádřil opačně a zpražil obě dvě vlády. Jestli se jednalo o cílenou provokaci nebo náhodu nevíme, ale kritické okamžiky tohoto typu, které vedou do válek, známe z historie vzdálenější i bližší, jsou poznatelné podle mediální přípravy a chování jednotlivých loutek. Jak reagovali čeští vládci a kandidáti na prezidenta? Tato situace se může opakovat s tragičtější koncovkou. Kandidáti na prezidenta Danuše Nerudová. „ Ruské rakety zabily dva nevinné v Polsku . Nejde o to, zda šlo o chybu či záměr. Je to nepřijatelné. Myslím na polské přátele. Je třeba postupovat s rozvahou, al

Kniha, co má 100 let a český překlad vyšel teprve loni (je chyba, že nebyla vydána dříve, i když vyšly jiné Lukácsovy texty ). Lukács byl maďarský marxista, účastnil se Republiky rad a práce rané maďarské komunistické strany, Komunistické internacionály. S Michajlem Lifšicem se věnoval estetice a speciálně spolu sestavili sborník textů marxistických klasiků o umění. Zajímavé je jejich odůvodnění socialistického realismu a odpor proti „modernismu“. V životě Lukács udělal pár pořádných politických i filozofických bot. V knize „Dějiny a třídní vědomí“ má někde chybných tezí, někde je to dobově podmíněné. Lukács v té době teprve opouštěl filozofické prostředí fenomenologie. Velice špatně se to čte - Lukács měl spíš filosofické než politické zázemí. Ale celkově je nadhozena spousta otázek o odcizení a způsobech práce komunistické strany. To je aktuální dnes odcizení, pasivní poměr ke společnosti a politice je ještě vystupňovanější vzhledem ke kapitalizaci všeho.  Beru to jako pokus o filoz

6. kapitola knihy Rusofobie 2.0, která vyšla v roce 2016. Autor, který zemřel před dvěma lety, až příliš přesně odhaluj rysy dnešního konfliktu, který se vede i v českých masmédiích, uvnitř i na zdech českých ministerstev, a to velice morbidním způsobem. Bojuje se o interpretaci skutečnosti o snahu svalit vinu za úpadek životní úrovni mas na konkurenta. Vyvolají za tím cílem nacionálně orientovaná nevraživost a ty nejnižší agresivní pudy.  Cílem dnes není jen Rusko, ale také Čína. Z knihy už byla zveřejněna předmluva od spisovatele Nikolaje Lilina . Když pozorně a ze všech stran pohlížím na „Rusofobii 2.0“, připadá mi, jako by mnoho pramínků vody, vzniklých v různých studánkách, některé jsou vzdálené, jiné velmi blízké, splynulo v jednom korytě. A proud, který je jimi utvářen, je stále více rozbouřený a zkalený. Znamení času, kterého se nedostává a je v křeči. Nehledě na všechen literární a filosofický odpad, na mýty všeho druhu, které doprovázejí všechny fáze ruského dějin, po znovu o

Vzal jsem vzal po víc než deseti letech do ruky knihu Afghánistán – peklo paradoxů.  https://www.databazeknih.cz/knihy/afghanistan-peklo-paradoxu-113341 Kniha z roku 1993 přibližuje novější dějiny této země a je jedna z mála, která se zabývá podrobně otázkami předcházejícími a následujícími Saurskou revoluci, která v zemi zahájila revoluční proces pod vedením Lidově-demokratické strany Afghánistánu. Kniha je velice čtivá, cituje zprávy sovětské rozvědky, armády, zpovídá vojáky. Přitom nezjednodušuje rozpornost dějin a ukazuje v celé šířce problém rozhodování o pomoci v Afghánistánu i přesile reakce a imperialismu, které revoluce čelila. Problematika přivedení socialistické revoluce do země, kde se dosud míchala rodová struktura s rozsáhlou feudální základnou na venkově. A samozřejmě upozorňuje jak na slabost samotných sovětů včetně katastrofy, kterou bylo Gorbačovovo vedení. I když možná místy se kvůli dramatičnosti fabuluje, jsou hlavní myšlenky z velké části ve shodě s jinými zdroji,

Italský novinář a bývalý člen Evropského Parlamentu (v letech 2004-9) Giulietto Chiesa v roce 2016 vydal knihu Rusofobie 2.0 (v Itálii pod názvem Putinfobie), v které diagnostikuje zásadní problémy západního diskursu, který je plný povýšenectví a poručníkování po stovky let. V různých obdobích se oficiálně zasévaný „strach z Ruska“, rusofobie, sléval s antikomunismem, národním šovinismem nebo jen pouhou ekonomickou a geopolitickou konkurencí. Autor knihy v roce 2020 zemřel. Po jeho smrti ale jeho diagnóza nabyla nového a zásadního významu s tím, jak konflikt USA a Ruska dostává kvalitativně nové, smrtící podoby ve válce v Evropě a kdy je rusofobie využíváno v ideologické složce této války a nabývá extrémních forem. Z nevydaného překladu knihy šturm uvádí předmluvu moldavského autora Nikolaje Lilina , autora knihy Sibiřská výchova, podle níž vznikl i film Sibiřská škola s Johnem Malkovichem v jedné z hlavních rolí. Zde popisuje, kde se v internacionalistickém a k společnosti bez vykoř