Příspěvky

Video: Přepisování druhé světové války - historický revizionismus v geopolitice

Obrázek
Přikládáme překlad rozhovoru norského komentátora Glenna Diesena a amerického historika Michaela Carleye. Michael Jabara Carley je profesor v důchodu z Universite de Montreal, který se zabývá především Stalinem a Sovětským svazem. Prof. Carley tvrdí, že troufalý historický revizionismus Západu, který se snaží přizpůsobit současné geopolitické situaci, vede k tomu, že se nepoučíme ze špatných lekcí historie. Odkazy na jeho knihy https://www.amazon.com/stores/author/B004NA4BVW?ccs_id=aa9650e2-39a0-455c-b80d-bc8c8f1b66e8 Glenn Diesen Vítejte zpět. Dnes je tu s námi profesor Michael Carley, renomovaný odborník na Stalina. Napsal také trilogii o Stalinovi, což z vás, jak se domnívám, činí jednoho z předních odborníků na toto téma. Jsem opravdu rád, že s vámi mohu hovořit, protože bych rád lépe pochopil, jak studium Stalina z vašeho pohledu pomáhá zlepšit naše chápání dnešní geopolitiky – zejména jak nás historická paměť a poučení z historie i nadále ovlivňují. Moc vám děkuji, že jste přišel...
Okomentovat
Read more »

Nositel Nobelovy ceny Watson o práci americké armády na vývoji biologických zbraní

Obrázek
Objevitel molekulární struktury DNA James Watson (1928–2025) mluví o svých zkušenosti s prací pro americkou armádu na biologických zbraních. Některá fakta říká také zde  Citace: „Začal jsem pravidelně létat do Washingtonu, abych se účastnil zasedání nově vytvořené skupiny pro „omezenou válku“ Prezidentského výboru vědeckých poradců. Nedávné vytvoření této skupiny bylo reakcí PSAC (Prezidentského výboru vědeckých poradců) na neustále rostoucí americkou přítomnost ve Vietnamu. Použití jaderných zbraní bylo vyloučeno od té doby, co Eisenhower rozhodl, že jimi nebude zachraňovat Francouze u Dien Bien Phu, a nyní nebylo jasné, jak udržet Jižní Vietnam před Vietkongem. Žádný z Bandiho podřízených se nedomníval, že řešením je masivní nasazení pozemních sil. V situaci, kdy byly ohroženy jejich jižní hranice, mohli Číňané vždy poskytnout tolik vojáků jako kanónenfutr, že žádný americký prezident nemohl ani pomyslet na to, že by se s nimi mohl měřit. Použití smrtících chemických nebo biologi...
Okomentovat
Read more »

Jaroslav Matějka: Machiavelistické etudy

Obrázek
Zveřejňujeme dílo spisovatele, protifašistického odbojáře a marxistického historika Jaroslava Matějky (1927-2010).  Jaroslav Matějka patřil k důležitým postavám literatury i politiky, četná díla byla zfilmovaná (připomeňme filmy Náš dědek Josef, Dvacátý devátý, nebo seriály jako Gottwald či částečně autobiografičtí Rodáci). Publikoval jak beletrii (jako již připomenutí Náš dědek Josef), kde se s výraznou poetikou spojuje reflexe doby i politické poselství, tak i literaturu faktu, kde se zaměřoval na významná historická témata a životopisy - jako Život sira Winstona (1968) nebo Gottwald (1971). Do oblasti faktu patří jeho "Machiavelistické etudy: Churchill, Roosevelt, De Gaulle, Hitler", kde si klade za cíl na základě historických črt politických osobností 20. století dovodit a aktualizovat zákony politiky a role osobnosti v dějinách. Z knihy přebíráme jeho předmluvu a úvod, kde živě a čtivým způsobem podává marxistickou politickou teorii. Významně se inspiruje politickým myš...
Okomentovat
Read more »

Michail Lifšic: Proč nejsem modernista?

Michail Lifšic (1905-1983) je zajímavá, i když méně známá osobnost sovětské marxistické uměnovědy a filozofie. Vypracoval vlastní chápání některých filozofických pojmu, jako je kategorie "ideálního", teorie odrazu atd. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století spolupracoval se známým maďarským marxistou Gyorgyem Lukacsem, mezi jinými na výboru z děl Marxe a Engelse O umění a literatuře.  Mnohé z jeho textů vyšly posmrtně a mimojiné se skládá i z korespondence s českým estetikem a odborníkem na dílo Vladislava Vančury Vladimírem Dostálem . Dostál je další výrazný marxistický myslitel, který mnohé z Lifšicových textů (včetně této polemiky) překládal do češtiny a sdílel s Lifšicem kritiku liberalismu maskující se jako modernizace socialismu. Bohužel tento plodný estetik zemřel již ve svých 45 letech v roce 1975. Stať "Proč nejsem modernista?" byla napsaná pro československé prostředí 60. let. Příznačně, protože se právě zde projevovalo nejsilněji oživování liberal...
Okomentovat
Read more »