Světová válka USA za záchranu dolaru

Domenico Moro, 20. 06  2025

Mezi válkou, dolarem a americkým dluhem existuje úzká souvislost. Izrael zaútočil na Írán v oblasti Blízkého východu a Perského zálivu, kde se nacházejí největší světové zásoby ropy a zemního plynu. Írán má zejména druhé největší zásoby zemního plynu a třetí největší zásoby ropy na světě. Kromě toho, prochází Hormuzským průlivem kontrolovaným Íránem 30 % světové ropy směřující do východní Asie, zejména do Číny, která navzdory sankcím USA nakupuje 90 % ropy vyvážené z Íránu.

Několik dní po propuknutí izraelského útoku, Sole 24ore přinesl na první straně titulek "Mezinárodní obchod, méně dolarů, více eura". (1) Podle významného ekonomického deníku je měnové vůdcovství severoamerického dolaru stále více předmětem diskuse v mezinárodních obchodních transakcích. Rostoucí podíl světového obchodu začíná být regulován v měnách odlišných od dolaru, a to je v eurech, čínském jüanu žen-min-pi, kanadském dolaru a dalších. Příznačné v tomto ohledu je prohlášení vedoucího prodeje US Bancorp: "Mnozí naši klienti říkají, že zahraniční dodavatelé už nechtějí být placeni v dolarech. Kdysi to bylo téměř dogma. Nyní říkají: Dejte nám naši valutu, stačí, že platíte".

Tato tendence odejít od dolaru k jiným měnám je vyvolána nejen volatilitou dolaru, který vzrostl o 7 % na konci roku 2024 a klesl o 8 % v prvních měsících roku 2025 v důsledku nestálé celní politiky Trumpa. Dopad na to má též účinek sankcí, který například vedly Čínu, Rusko a Irán k používání jüanu při svých vzájemných transakcích. Ale bez ohledu na kvóty, se jedná o zásadní historickou tendenci, která se spojuje s úpadkem ekonomické a vojenské moci USA. Podle Sole24ore se rýsuje světová měnová architektura, kdy globální valutové rezervy už dále nebudou ovládány jedinou měnou, ale rozděleny mezi tři velké bloky: USA, EU a Čína.

Geopolitická kontrola zásob ropy a jejích dopravních tras ze strany USA a jejich vojenského námořnictva je zásadní, protože v důsledku této kontroly se transakce s ropou (a dalšími základními surovinami) prováděly v dolarech. Ale jak bylo řečeno, nyní tomu už tak není, například prodej íránské ropy Číně se uskutečňuje v jüanech. Skutečnost, že nejdůležitější základní suroviny se kontrahují v jiných měnách, podrývá pozici dolaru jako světové rezervní měny. Do dnešního dne 58 % světových měnových rezerv je v dolarech a 20 % v eurech.

Proč je pro Spojené státy důležité, aby jejich měna, dolar, byla světovou rezervní měnou? Protože centrální banky a světové finanční instituce, když musí akumulovat rezervy v dolarech, nakupují aktiva v dolarech počínaje americkými cennými papíry. Jejich nákup je zásadní, protože USA potřebují financovat enormní veřejný dluh. Ale nejedná se pouze o veřejný dluh. Jak řekl nedávno bývalý guvernér italské centrální banky, Ignazio Visco, v rozhovoru pro Affari&Finanza : "Ve světě je dnes pouze jeden velký dlužník, a to jsou Spojené státy" (2). Čistá majetková pozice USA – rozdíl mezi finančními aktivy drženými v zahraničí rezidenty USA a finančními závazky vůči nerezidentům – je záporná o více než 26 bilionů, což představuje 90 % HDP USA. 

Toto finanční pasivita je vyvolána třemi faktory. V první řadě, kumulací obchodního schodku v čase Spojenými státy, které po desetiletí stále více dovážejí, než vyvážejí. Za druhé zhodnocením dolaru v porovnání s jinými valutami, což navíc snižuje konkurenceschopnost vývozu. A za třetí, výjimečným nárůstem přesahujícímu 370% u akciových kurzů amerických společností, které jsou z velké části vlastněny jinými zeměmi. Jedná se především o americké technologické společnosti, takzvaných „Magnificent 7“ (Velká sedmička), které samy představují třetinu kapitalizace trhu Spojených států.

Ke zhoršení dluhové situace USA zasáhl pokus Trumpa čelit obchodnímu deficitu pomocí cel a znehodnocení dolaru. Což vedlo k únikovému pohybu celé řady amerických aktivit, od dolaru, po obligace a akcie, Zejména slabá přitažlivost cenných papírů vydaných státem, která vedla k poklesu jejich cen a ke zvýšení výnosů, vedla Trumpa k rychlému couvnutí od cel. V nedávných dnech, kromě toho, se rychle zvedly i ceny credit default swap, což ve skutečnosti je pojištění na ochranu před případným krachem USA, protože je obava z nekontrolovaného růstu jejich veřejného dluhu.

Válka mezi Izraelem a Iránem zapadá do tohoto ekonomického kontextu. Rostoucí dluh nutí USA k umístění svých státních cenných papírů na trh, což se ale ukazuje jako složité, pokud dolar ztratí status rezervní měny, který může být zachován jen tehdy, pokud dolar zůstane mezinárodní směnnou valutou. Pro udržení této mezinárodní směnné funkce dolaru, musí zůstat prostředkem pro transakce s nejdůležitějšími základními surovinami, počínaje ropou a plynem. To vyžaduje politickou a vojenskou kontrolu ze strany USA těch oblastí, kde dochází k těžbě ropy a plynu a kde jsou největší jejich zásoby.

Jak bylo řečeno, oblastí, kde jsou koncentrovány největší zásoby základních energetických surovin, je Perský záliv, ke kterému přiléhá Saudská Arábie, Kuvajt, Katar, Arabské emiráty a Irán. Tedy kontrola Perského zálivu je pro USA podstatná jak z ekonomického hlediska, z důvodů, které jsme výše vyjádřili, tak z geopolitického hlediska, protože kontrolou Perského zálivu se kontrolují i spojenci jako Japonsko a protivníci jako Čína, kteří závisí na této oblasti, kvůli jejich zásobování ropou a dalšími strategickými surovin.

Ihned se ukázalo, že pro kontrolu Zálivu a Blízkého východu je již od devatenáctého století nezbytné pro západní imperialismus kontrolovat Irán, nejvýznamnější stát v oblasti z hlediska jeho obyvatelstva, historie a geografické polohy. Velká Británie se pokusila jako první o tuto kontrolu, a následně se připojily i Spojené státy. Tyto dvě anglosaské země podporovaly vojenský převrat v roce 1953, který vedl ke svržení íránského předsedy vlády Muhammada Mosaddeka, který byl vinen tím, že znárodnil těžbu ropy, kterou odebral Velké Británii. Následně se stal Irán vlastně britskou a americkou kolonii až do svržení šáha Rezy Páhlavího během Iránské revoluce v roce 1979. 

Tedy od roku 1979 Irán v podstatě unikl západní kontrole, stal se trnem v oku USA a jejich hegemonistické politice na Blízkém východě. Z tohoto důvodu v očích USA vede absolutní kontrola této oblasti přes zničení Iránu jako nezávislého státu. Na opačné straně, Izrael představuje longa manus (prodlouženou ruku) západního a severoamerického imperialismu v oblasti. Probíhající válka se tedy řadí do tohoto kontextu a představuje z tohoto pohledu poslední epizodu střetu mezi Iránem a severoamerickým imperialismem. 

 

 

Poznámky:

(1) Vito Lops, „Zahraniční obchod, poptávka je po méně dolarech a více eurech“, Il Sole24ore, 18. června 2025.

(2) Walter Galbiati, „Na světě je jeden velký dlužník, Spojené státy“, Affari & Finanza, la

Zdroj: http://www.laboratorio-21.it/la-guerra-il-dollaro-e-il-debito-usa/ 

Domenico Moro narodil se v Římě v Roce 1964, vědecký pracovník ISTATu, kde se zabývá výzkumem strukturální ekonomiky v podnicích zabývá ase globalizací a mezinárodní politickou ekonomi. Je autorem knih: Globalizace a průmyslová dekadence a Nové kompendium Kapitálu; Eurosuverenita nebo demokracie? Proč je nezbytný odchod od eura, Milano 2020 nakladatelství Meltemi.