Američtí pravičáci o Ernestu Hemingwayovi
Literární kritici se při řešení ožehavé otázky politické orientace Ernesta Hemingwaye zaměřují na jeho výrok, který pronesl během španělské občanské války - války, v níž proti sobě stáli na jedné straně loajalisté podporovaní Sovětským svazem a na druhé vojenské povstání vedené generálem Franciscem Francem a podporované Adolfem Hitlerem.
Jako stoupenec loajalistů, jejichž vedení bylo kontrolováno Komunistickou stranou Španělska, a tedy i Sověty, Hemingway při zpravování o konfliktu jako válečný zpravodaj prohlásil: "Všichni jsme komunisté."...
Antistalinský literární kritik Edmund Wilson řekl, že podle trajektorie jeho románů lze zmapovat, kdy byl Hemingway stoupencem komunistické linie a kdy se jí zbavil. V zajetí stalinistů během občanské války vytvořil podle Wilsona jedno ze svých nejhorších děl, Pátou kolonu (1938). Příběh pojednával o americkém komunistovi ve Španělsku, který měl za úkol chytat fašistické špiony. Wilson v této postavě neviděl nic víc než komiksové ztvárnění hrdinství ("hrdina dobrodružné knížky pro kluky"). .…
Ale s vydáním knihy Komu zvoní hrana (1940) Wilson tvrdil, že se spisovatel zbavil svého stalinismu a vrátil se k umělecké nezávislosti; "Hemingway - umělec je opět mezi námi; a je to jako mít zpátky starého přítele," napsal Wilson. Již "... Hemingwayovy soudy... nebyly nuceny zapadat do kategorií politické linie". Jako důkaz této nové nezávislosti Wilson poukázal na Hemingwayovo negativní líčení Rusů, kteří se nacházejí v bezpečí mimo frontu, koupou se v přepychu - což Hemingway obzvlášť nesnášel (před španělskou občanskou válkou Hemingway odsoudil komunisty, kteří se nezapojili do násilných revolučních aktivit, jako "srabáky") - a jsou cyničtí.…
Ale tato teze, že Hemingwayův obrat ke komunismu byl krátký a jeho podpora Rusů byla výhradně proto, že byli jedinou skupinou schopnou vyhrát válku, je falešná. Hemingwayova podpora komunismu byla totiž až na výjimky patrná před, během i po jeho údajném krátkém flirtování s ním.
Ironií je, že FBI, která Hemingwaye v roce 1940 podrobila sledování, jež trvalo až do jeho smrti v roce 1961 (někteří tvrdí, že právě vědomí tohoto sledování Hemingwaye dohnalo k sebevraždě), byla blíže k pravdě, pokud jde o spisovatelovy téměř celoživotní sympatie ke komunismu. Otevření Hemingwayova spisu mohlo být charakteristickou malicherností J. Edgara Hoovera, protože Hemingway označil Úřad za "americké gestapo".
Ale FBI se nedostala dost daleko do minulosti. Šestnáct let před svým údajným obratem ke komunismu Hemingway, tehdy novinář, chválil Italskou komunistickou stranu. V roce 1933 podporoval kubánské komunisty a jejich pokusy o svržení pravicové diktatury. O rok později financoval benefiční představení pro komunistického revolucionáře Luise Quintanillu. V roce 1935 napsal článek pro komunistický orgán The New Masses.
Ani román Komu zvoní hrana nebyl Hemingwayovým prohlášením o nezávislosti na stalinismu, jak tvrdili literární kritici. Jeho hlavní hrdina Jordan se nakonec ukáže být do značné míry straníkem, a to navzdory snahám utvářet jeho charakter tak, aby stál nad zhoubným vlivem cyniků a válečných turistů ukrývajících se u Gaylorda. Navzdory tvrzení, že komunistická strana nemůže "vlastnit jeho mysl", se jí do značné míry podřizuje. Jako každý správný stalinista Jordan tvrdí, že dokáže "přepnout" své myšlení, a zavazuje se, že bude dodržovat komunistickou disciplínu kvůli její správnosti. V zápalu boje tuto disciplínu potřebuje. Jakékoli pochybnosti odsouvá stranou kvůli tomu, co označuje za politickou nutnost.
Rok po svém údajném "opuštění" románem Komu zvoní hrana Hemingway podle odtajněného sovětského spisu "opakovaně vyjádřil přání a ochotu pomoci" sovětské rozvědce. [ovšem pracoval v době války i pro americkou výzvědnou službu OSS]
...Ke konci života však začal stejně horlivě fandit Fidelu Castrovi jako před tím fandil komunistické tajné policii ve Španělsku. Ačkoli Castro se k marxismu-leninismu přihlásil až půl roku po Hemingwayově smrti v roce 1961, existovaly jasné signály, že kubánský diktátor má vazby na Sovětský svaz. Je pravda, že o takových záležitostech, jako byly Castrovy vazby na KGB, počínaje rokem 1956, tedy tři roky před jeho nástupem k moci, Hemingway nevěděl. Ale jako student revoluce Hemingway nepochybně věděl, že Sovětský svaz dodával zbraně Castrovu povstání v roce 1956. Po převzetí moci projevil Castro své stalinistické rysy tím, že zabavil soukromý majetek (což Hemingwaye ohrožovalo, protože měl na Kubě dům)…
[Proč spisovatel milující nezávislost podporuje komunisty? Pravičáka nenapadne už zmíněný antifašismus a přesvědčení, že komunisté a Sověti jsou jediní, kdo může fašismus efektivně porazit a měnit nespravedlivé poměry. Autor článku psychologizuje zcela módně údajným machismem a kladným vztahem k násilí.]
O tom ...svědčí jeho pohled na komunisty jako na mužné vojáky. Před španělskou občanskou válkou chválil ty, "kteří bojovali na barikádách", a ty, kteří protestovali proti komunistickým popravám ve Španělsku i členů levých organizací, nazýval ufňukánky...
https://libertyconservative.com/hemingway-the-communist/
https://www.history.com/news/was-ernest-hemingway-a-spy
Nejlépe nechat mluvit Hemingwaye samotného. V Komu zvoní hrana:
"Bojuje v téhle válce, protože vypukla v zemi, kterou miluje, a protože věří v republiku a věří, že kdyby zanikla, byl by život nesnesitelný pro všechny lidi, kteří v ni věří. A po čas války podléhá komunistické kázni. Tady ve Španělsku projevují největší a taky nejsprávnější a nejrozumnější kázeň pro další vedení války komunisti. Po dobu války uznává jejich kázeň, protože jsou ve vedení války jedinou stranou, jejíž program a jejíž kázeň se dá respektovat.
...
Jsou to komunisté a jsou to zastánci přísné kázně. Až si vynutí kázeň, vytvoří tím dobré vojsko
...
Nech těch žvástů o umírání, řekl si. Takhle se u nás nemluví. Takhle mluví naši přátelé anarchisté. Kdykoli to vypadá opravdu zle, chtějí něco zapálit a zemřít. Myslí moc divným způsobem. Moc divným."
Komentáře
Okomentovat